Kdo jsou metodisté

Evangelická církev metodistická je křesťanskou církví, která vzešla z probuzení v Anglii během 18.století. Zakladatelem tohoto hnutí byl v první řadě anglikánský duchovní John Wesley (1703 – 1791).

John Wesley vždy chápal metodismus jako hnutí uvnitř anglikánské církve. Mladý John a jeho přátelé si v tehdejší společnosti uvědomovali odklon od původního křesťanství. Typickou systematičnost, podle níž dostalo celé hnutí název, můžeme najít u Zuzany Wesleyové, jeho matky. Ta měla pro každé ze svých dětí vyhrazen čas v týdnu k osobnímu hovoru. Během svých studií na Oxfordu se Wesley spolu s přáteli a svým bratrem Charlesem rozhodl scházet k četbě Nového zákona v původním jazyce.

Skupinka dostala hanlivý název „svatý klub“. Mladý Wesley horlil pro konání dobrých skutků a prohlubování zbožného života. Tato horlivost ho přivedla též, jako ordinovaného faráře, do Savannah v anglické kolonii Georgii. Zde si svými přísnými požadavky znepřátelil své farníky a po tomto neúspěchu se vrací zpět do Anglie. Komentuje to slovy „jel jsem obracet na víru indiány, kdo však obrátí mne?“ Při svém návratu se setkává s členy ochranovské jednoty bratrské, kteří jej zásadním způsobem ovlivnili.

Ve středu 24. května 1738, asi v 20.45, byl Wesley ve společenství v ulici Aldersgate. Během četby Lutherovy předmluvy k Epištole k Římanům, právě když předčítali oddíl, v němž popisuje změnu, kterou Bůh působí v srdci prostřednictvím Krista, dospěl Wesley k osobní víře v Krista. Do té doby byla jeho teologie spíš teologií dobrých skutků, od té doby teologii víry, která vyústí do posvěcení.

Znamená to kompletní změnu jeho teologie, obrat v životě i nové nasměrování celého hnutí. Wesley se krátce poté vydává přes Holandsko do Ochranova (německy Herrnhut). Zde je několik dní hostem jednoty bratrské. Podrobně si zaznamenává obsah kázání, osobní svědectví řady lidí, sborové zřízení a praxi sborového života, kterou pak v mnohém převzal pro své sbory. V Londýně se setkává také s Moravskými bratry.

Hnutím můžeme metodismus nazývat od čtyřicátých letech 18. století. Vzniká působením nejen Johna Wesleyho a jeho bratra Charlese, ale i dalších kazatelů a misionářů, kteří cestují po Británii a Irsku, kážou a následně zakládají náboženská společenství pro duchovní rozvoj věřících. Tato společenství existují po celé Anglii, Skotsku, Walesu a Irsku ještě předtím, než se metodismus rozšířil do dalších anglicky mluvících států a do celého světa. V Anglii se rozšířil například mezi horníky a stál za významnou prevencí alkoholismu.

Tyto zejména ohrožené skupiny Wesley sdružoval do tzv. tříd pro systematickou práci s nimi. Pak se hnutí přenáší do USA, kde vznikla samostatná metodistická církev.

Typickým rysem metodismu byla sociální práce (navštěvování nemocných, pomoc chudým) ale i spoléhání na Boží moc a moc modlitby.

John Wesley upravil r. 1784 pro potřeby amerických společenství 24 článků víry anglikánské církve, později američtí metodisté přidali 25. článek o nezávislosti nového státu a r. 1939 byl přidán ještě nečíslovaný článek o posvěcení.