Ježíš říká: Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. (Jan 14,23)
Bůh a člověk. To je téma, o kterém hovoříme s účastníky vyučování základů křesťanské víry hned na prvním setkání. Je dobré si ujasnit, kdo je Bůh, a jak Bůh vidí nás. (…) Nepotřebujeme změnu? Nápravu? A máme vůbec šanci?
Kde byl člověk předtím, než jedl ovoce ze zakázaného stromu? Kde byl a co dělal, když dal prostor ďáblovi? Kde byl, co dělal a proč, když ze zakázaného stromu jedl a skrýval se před Bohem? — Daleko od Boží slávy. Daleko od záměru, který s ním jeho Stvořitel měl.
To, kde je Bůh nyní, mě uklidňuje. V podobě člověka přišel na svět, nesl na kříž moje viny i hřích každého člověka a nyní je tam, kde připravuje místo těm, kdo přijmou Jeho pozvání. Pozvání k obrácení. (…) V adventní době více než jindy přemýšlíme o tom, že se Bůh sklonil k člověku a z lásky učinil vše i pro moji záchranu.
Kde jsem já? Kde jsi ty? Co děláš? A proč? Ne co bych chtěl, ne jak se snažím vypadat před druhými, ale jaký jsem doopravdy? Ježíš činil vůli Nebeského Otce a ani hrob ho nemohl udržet ve své moci. (…) „Kde jsi?“, může být volání Boha, když nám dává příležitost prosit o odpuštění, když se ze strachu a v hanbě schováváme, … „kde jsi?“, může být i naše volání, když toužíme po Boží blízkosti. — Když jsme poznali Boží lásku a potřebujeme její dotek. Boží dotek. Když jsme poznali svoji bezmoc v otázkách života a smrti a prosíme o pomoc…
„Kde jsi — co tady děláš — a proč,“ může být Boží otázka ruskému vojákovi na Ukrajině, ale i pro mě a pro tebe. Bez Krista a Jeho odpuštění jsme ztraceni.
S přáním pokojného adventu plného setkání s Boží láskou, Ctirad Hrubý