Mířím do práce, choulím se do trika s dlouhými rukávy a zrychluji chůzi, protože je velmi studené letní ráno. Pocit nepohody ještě zvyšuje neutěšené okolí – rozbité betonové dlaždice na chodníku, dlouhá šedá zeď, dvě řady zaparkovaných aut, kontejnery na odpad… Na nízký plůtek mezi kontejnery najednou vyskočil krásný ptáček. Je skoro černý, štíhlý a hlaďounký, ocásek zespodu svítí oranžovými peříčky. Takový malý zázrak, živý klenot. Nadšeně ho chviličku pozoruji, než mě zima donutí dát se znovu do pohybu. Okamžik, který mi rozjasnil šedé ráno v šedém městě. Připomínka, že existuje krása, radost, život. Dotek úžasné ruky Mistra Stvořitele.
Pátrám na internetu po malém černém ptáčkovi, asi je to rehek domácí neboli kominíček, což se mi líbí víc. Naživo byl ale mnohem krásnější než na fotkách.
Zkusme si vychutnat ty malé okamžiky potěšení, ať nám je šeď nezakryje. Ta malá povzbuzení od Pána: “Jsem tu s tebou a chci ti něco dát.” Pro vás má asi něco jiného – třeba východ slunce, květinu nebo usměvavou babičku? Všimli jste si?