Přeskočit na obsah

Slovo na tento týden (2. 3. 2019)

Milí sourozenci,

od soboty do úterý uplynulého týdne se sešla Generální konference naší církve, aby řešila rozdělení nad otázkou ordinace kazatelů a svateb gayů a leseb. Někteří z vás sledovali její průběh. Spor je velmi vyhrocený. Vypadá to, že rozdělení UMC je nevyhnutelné. Většina metodistů v USA souhlasí s odstraněním článků v našem řádu, které zabraňují, abychom uznali svatby a ordinace gayů a leseb. Návrh “Jedné církve”, který chtěl jít touto cestou, ale nedostal většinu z 846 hlasů konference. Naopak většinu 53% hlasů dostal “Tradiční plán”, který chce zachovat řád, jak je. Tedy i s větou, že praktikovaná homosexualita není v souladu s křesťanským učením. Náš superintendent Petr Procházka se netajil tím, že hlasoval také pro tradiční plán. Rozhodujícím byly hlasy z konzervativní Afriky a Asie. Tím ale spor nekončí. Bylo řečeno hodně věcí, které zranily jednu i druhou stranu. Naopak se otevřelo hodně pravdivých slabostí naší církve. Naše církev potřebuje obnovu. Církev obecně ve své historii procházela hodně spory. Věřím tomu, že Pán Církve má velký nadhled. Jeho mlýny melou pomalu, ale jistě. Modlím se, aby si Pán církve použil současné pnutí k tomu, aby svou církev čistil a prořezával. Chceme být církví, která je otevřená pro každého. Každému dlužíme lásku a pochopení. I lidem, kteří našli svou identitu jako homosexuálové nebo lesby. Za každým člověkem je příběh a za těmito lidmi je většinou smutný příběh. Zároveň tady je Boží záměr manželství. Byli jsme stvořeni jako muž a žena. Současné bezbřehé hledání sebe, své sexuality, svého mužství a ženství je velmi zmatené. Potřebujeme více naslouchat Božímu srdci, kde není odsouzení, ale pochopení, kde není zmatenost, ale jasná cesta.

Milan Mrázek