Slovo na tento týden (2. 9. 2022)

Ejhle člověk

Ecce homo byl název závodu z pohádky Jana Wericha „Hospůdka u zapomenutého mládí“ (Král měl tři syny)… Pohádky o zastavení a prozření člověka, který velmi dobře začal, ale potom se nějak ztratil v lákadlech a hlavně ve shonu světa. V honění se za výkonem…

Pata puti, pata puti, byl zvuk jeho mopedu, který si koupil z vlastního úsilí, aby tatínkovi dovezl klobouček, který v mládí zapomněl v horské hospůdce. Na rozdíl od svých starších bratrů uspěl… Vrrrm, fiiííí byl zvuk jeho závodních motorek a aut, se kterými potom vyhrával jeden závod za druhým, když se díky vrácenému kloboučku stal králem. Až přišel závod Ecce homo, kde měl zase všechny za sebou, … ale najednou se zamyslel nad divným názvem závodu a nad svým životem… A zastavil, nechal všechny přejet a potom se pěšky vydal domů, … hledat to, co se z jeho života vytratilo… Šel hledat tátu, který ho miloval a který na něho čekal, jak zjistil, když se domů vrátil.

Nejmladší princ z pohádky se potřeboval zastavit, aby poznal, co je v životě důležité. Vrátil se tam, odkud vypadl, do svého hnízda ke svým blízkým a nově si seřadil priority. Začal se zajímat o to, co se předtím jenom míhalo za okny jeho závodního auta.

Možná i my jsme se někam honili, nebo se honíme. A dařilo se nám, nebo se nám daří doposud. Ale dnes – více než jindy – je čas zastavit. Mění se kazatel a to není špatná příležitost k zastavení. K zamyšlení nad svým životem a nad svou službou Bohu. Mnohé bude třeba nově domluvit, nebo objevit a sladit. Možná se otevřou věci, které zůstaly někde zasuté. Využijeme tuto příležitost? Příležitost od Boha ke zpomalení, nadechnutí a novému promyšlení, co je v našem životě, v naší rodině, v našem společenství nejdůležitější? Budeme schopni přiznat si, pokud se něco vzácného vytratilo? Princ Honza to uviděl a příležitost uchopil za pačesy. Stal se znova tím, kdo žije s druhými lidmi, a ne za okny svého sporťáku. Objevil člověka v sobě i ve svých bližních.

Ejhle člověk zaznělo z úst Piláta. Pohana. Nepřijal Krista jako Pána, ale viděl v něm alespoň člověka. Kristovi soukmenovci, kteří Krista jako Pána nepřijali též, v Něm neviděli ani toho člověka. Proto volali: „Ukřižuj!“ Neměli soucit ani slitování. Nenaplnil jejich očekávání.

Někdy zastavení není ztrátou, ale výhrou. Pojďme hledat člověka v nás a bližního v lidech kolem nás. A to, co je důležité.

Váš Ctirad Hrubý, člověk

Comments are closed.