Přeskočit na obsah

Slovo na tento týden (22. 4. 2022)

Téhož dne večer – prvního dne po sobotě – když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš a postavil se uprostřed nich a řekl: “Pokoj vám.” Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána. Ježíš jim znovu řekl: “Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.” (Jan 20, 19-21)

Milí Kristovi přátelé,

když po Velikonocích přišel vzkříšený Ježíš mezi vyděšené apoštoly, pozval je na novou cestu. Na cestu, kdy se člověk stává sám sebou právě proto, že mu Ježíš ve své oběti na kříži a pozdějším vzkříšení otevřel cestu k odpuštění a novému vztahu k Bohu, a tak i k sobě. Pro mě je symbolem toho těch padesát dní od Velikonoc do Letnic. A stejně jako učedníci, tak i my dostáváme na cestu dary od toho, kdo je nám na ní průvodcem.
„Ježíš se postavil uprostřed nich a řekl: „Pokoj vám!“ Prvním z jeho darů je POKOJ, hebrejsky „šalom“. Ježíšův pokoj není jen klid nebo mír, ani dát si nohy na stůl a mít „klídek“. Hebrejský kořen slova “šlm” značí „plnost, celistvost“. Ježíš učedníkům přináší plnost všeho, což lze vyjádřit i slovem „spása“. Jenže spása není v prvé řadě to, co nás eventuálně čeká na konci života, ale to, co naplňuje smyslem můj život již dnes a třeba i zítra. Ježíš učedníkům tedy říká: „Přináším vám plnost všeho, po čem vaše srdce touží, už nemusíte hledat nic jiného.“
Druhým Ježíšovým velikonočním darem je RADOST. „Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána.“ Skutečná radost není to, že se od srdce zasměju vtipu (i když i to je důležité), nebo že Slavie vyhrála derby (i když i to je hezké). Skutečná radost je vědomí, že jsem milován, že nejsem sám, že můj život má smysl a že někam spěje. Skutečná radost je zakotvením v Bohu, díky kterému mohu s odstupem hodnotit věci tohoto světa. Skutečná radost není popřením bolesti a utrpení, nýbrž je jejich druhou stranou.
Další Ježíšova slova jsou „jako mne poslal Otec, tak já posílám vás“. Ježíšovým posledním velikonočním darem je POSLÁNÍ, smysl života. Učedníci již vědí, čím svůj život naplnit, proč budou zítra ráno vstávat, a proto s těšením dnes večer uléhat. Je konec životní prázdnotě a nesmyslné honbě za věcmi, které nemají žádnou cenu.
Tak vám na této cestě od Velikonoc k Letnicím přeji, ať vás sám Ježíš v tomto jarním čase provází pokojem, radostí a plností smyslu.

Štítky: