Milí sourozenci,
na tento týden jsem se hodně těšil, protože hned v pondělí (19. 4.) mi měla být sundána sádra z pravé ruky. Po 6 týdnech jsem se fakt na tu úlevu těšil. Bylo mi jasné, že mě čeká rozcvičení po tak dlouhé době fixace. Tak nějak jsem předpokládal, že bych to rozcvičení měl za týden zvládnout. Ale to byly pouze moje představy a očekávání; jak často se liší skutečnost od našich představ a očekávání?!? Už teď je jasné, že to bude trvat déle než týden. Nemohu jinak, než potvrdit a vyznat Boží slovo (Kaz 3,1): “Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas…”
Jak často bychom si přáli jednoduchá a rychlá řešení; občas k tomu dochází, ale myslím si, že většinou právě musíme osvědčit trpělivost a vytrvalost. (Ř 12,12) “Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí.”
K naplňování tohoto slova nás, milé sestry, milí bratři, povzbuzuji a přeju nám všem, aby se nám to s Boží pomocí dařilo.