Milí sourozenci,
je to tak zvláštní. Situace se pořád vyvíjí a my nevíme, kdy se budeme moci zase všichni sejít. Už nám ale svítí světýlko na konci tunelu. Myslím si, že nejde navázat tam, kde jsme před karanténou skončili. Jsme jiní. Zažili jsme krizi a to je změna. Petr po zkušenosti chození po vodě s Ježíšem a také zkušenosti tonutí byl jiný. Ježíš byl “větší” v jeho očích. Možná by předtím v dotazníku vyplnil Petr správnou odpověď: “Ano, Ježíš může všechno”. Ale teď měl svou zkušenost s mocí Ježíše. Možná jsme během této krize selhali. Měli jsme někomu pomoci, ale byli jsme ze strachu zalezlí. Nebo jsme měli být poslušní, ale chtěli jsme naplnit své touhy, a proto jsme vládní nařízení svévolně porušili. Nebo jsme doma nebyli laskaví a trpěliví na děti. Ale také jsme zakusili, že nás drží za ruku a nese nás skrz nepříjemnou krizi. Naše zkušenost s Ježíšem i jeho odpuštění je proměňující. Takže já doufám, že budeme jiní = obohacení o zkušenost s Ježíšem. Ježíš bude “větší” v našich očích. Bude pomoc osvědčená při našem tonutí.
No a kdy se sejdeme? Tak to já nevím. Opravdu nevím, jak to máme prakticky zorganizovat. Zatím platí, že děláme přenos přes YouTube. S přenosem bychom rádi pokračovali i po skončení karantény. Od této neděle se může sejít 15 lidí, od 17. května 30 lidí. Hledáme před Bohem řešení. Můžeme říci, že na naše bohoslužby, tak jak je známe, si ještě chvíli počkáme. Vše je v Božích rukou, a tak čekáme na Něj.
Milan Mrázek