Milí sourozenci,
chci se s vámi podělit o krásný zážitek z úterního večera. Všichni rodiče, jejichž dcery navštěvují taneční hodiny na ZUŠ Jihlava, se těší na celovečerní představení svých ratolestí. Mezi tyto rodiče patřím i já. Letos jsem byla natěšena ještě mnohem více, protože představení se téměř rok a půl konat nemohlo.
Představení Malý princ se konalo v Horáckém divadle. Už to je velký zážitek jak pro účinkující děvčata, tak pro rodiče. Do představení jsou zapojeny tanečnice všech věkových kategorií, od malých holčiček až po velké slečny. Sladit vše tak, aby byl vytvořen jeden nádherný celek, je nelehký úkol pro vedoucí učitelky tance i všechny zúčastněné.
Představení se opravdu vyvedlo. Nádherně zpracovaný příběh od Antoine de Saint-Exupéryho, nádherná choreografie, krásná muzika (zazněl i Chopin), úžasné výkony tanečnic i malého prince, skvělá atmosféra…Velmi dojemné bylo rozloučení a děkovačka na závěr představení. Opona se mnohokrát zvedala nahoru. Celá skupina účinkujících se stmelila do jednoho celku, mávala divákům a diváci jim, ze stropu se spustily svítící hvězdy a diváci děkovali ve stoje. Nejedno oko bylo zalito slzami.
Uvědomila jsem si, jak důležité je v této nelehké době žít i svůj vlastní život, nenechat se svázat strachem či vyčerpávající pomocí, ale radovat se a přijímat z Boží náruče vše, co nám Pán Bůh ze své milosti dává, a necítit se při tom provinile.
Prolog Malého prince: „Všichni dospělí byli kdysi dětmi, ale jen málo z nich si na to vzpomíná.“ Jsem vděčná, že mohu být stále dítětem, Božím dítětem, které se schoulí do Otcovy náruče vždy, když je mu smutno a teskno nebo jen tak…