Milé sestry a bratři,
na začátku nového roku a s dozvukem vánoční zvěsti o narození Ježíše Krista mě opět zastavil a udivil ten známý Matoušův příběh (Mt 2, 1-12) o putování takzvaných tří “králů” do Jeruzaléma. Jakým podivným způsobem se svět dozvídá o tom, že se právě narodil Spasitel! Dozvídá se to od pohanů!
Tři králové nejsou králové jako z pohádek, ale jsou to “magoi” – mágové, astrologové, hvězdopravci. Ti vycházeli z předpokladu, že dění na hvězdném nebi v určitém předstihu ukazuje, co se musí odehrát na zemi. Že prostě hvězdy vládnou osudy lidí i celých národů a že každý člověk má svou hvězdu. Když tedy na nebi uviděli závažný úkaz, dostali za úkol jej prověřit. A s tím jejich prognosticko-diplomatická expedice dorazila až do Jeruzaléma. V Jeruzalémě se ale chovají jako slon v porcelánu, neznají situaci a nejspíš ani nevědí nic o tom, že židovský lid očekává Krále – Vykupitele z rodu Davidova a že jej staví do protikladu k současné tyranii. Svým vystupováním vyvolají u většiny lidí znepokojení. Herodes začne větřit dalšího mocenského konkurenta a lidé si malují v nejčernějších barvách, co asi bude následovat. Velekněze v chrámu vyvádí z míry to, že si tu nějací zlořečení pohané berou do úst tak svaté věci. A to jim brání si položit otázku, zda není na zprávě mágů něco pravdy, a proto přijdou o všecko důležité. Žádaný veršík o místě narození Mesiáše sice Herodovi odříkají, ale sami si nejdou ověřit, zda se v Betlémě něco skutečně neděje. A nakonec ani jeruzalémský lid se nevzchopí k žádné odpovědi. Je neuvěřitelné, že právě příchod mágů způsobuje, že se o zásadním naplnění Božího slibu vůbec někdo dozví.
To, co tu čteme, staví na hlavu všechny vžité představy Izraele o jeho duchovní jedinečnosti a o jeho Božím vyvolení, i o tom, koho Bůh miluje a komu se zjevuje. Zpochybňuje to dokonce i příkazy k oddělování od pohanů, jak stojí ve svatých Písmech! Bůh se tu prostě nezdráhá mluvit pohanskou řečí a dokonce používá i jejich pověry, které svému lidu tak přísně zapověděl. A nakonec to všechno zařídí tak, že právě Herodes, největší nepřítel všeho, co souviselo s příchodem Mesiáše, slouží jako prostředník těm, kdo ho z Božího popudu hledají. Právě on jim to všechno poskládá dohromady.
Poslední slovo tu ale nakonec má svědectví Písem, která pečlivě střeží Boží lid a které citují velekněží i zákoníci. Právě Písmo způsobuje, že mágové vědí, koho přišli ohlásit. Že právě díky němu mágové dojdou svého cíle a ten, koho ohlašují, se stane také jejich nadějí a radostí ve chvíli, kdy ho najdou.
Mágové dávají vzácné dary třem chudým lidem, přesto jsou těmi chudými lidmi zpátky obdarováni bohatstvím mnohem větším. Jsou bohatí tím, že nalezli Spasitele a světlo svého života. A tento Spasitel je zrovna tak světlo ke zjevení pohanům jako ke slávě Božího lidu Izraele. On opravdu nedělá rozdíly. Naopak, stávající rozdíly ruší svým vykoupením. On žádného, kdo k Němu přijde, nevyhodí ven. Tento Spasitel skutečně shromáždí lidi ze všech národů, aby se přidali k Izraeli a vzývali Hospodina čistými rty a společně mu sloužili.
Jako církev máme velkou svobodu vyjádřit slova evangelia řečí nevěřícího člověka. Když Bůh uznal, že se jeho evangelium neušpiní, pokud bude zvěstováno v pohanské řeči, tak to i nám otevírá netušené možnosti. Ale aby církev konala celé své poslání královského kněžstva, musí také střežit Písma a čistotu jejich uplatňování. Teprve pak je vše připraveno k obrácení a povolání nových kristovců.
Možná nás Bůh musí trochu vyvést z míry, abychom ho právě v tomto čase hledali. Právě v čase, kdy se ptáme „Jak dlouho ještě?” – Jak dlouho ještě se nebudeme moci scházet … Jak dlouho ještě se budeme bát nákazy a strachovat se o své blízké? … Jak dlouho to ještě všechno budeme muset vydržet? … Může být pro nás ale velkým povzbuzením, že nám náš Pán zároveň dává vědět, že má věci kolem pevně ve svých rukou a používá si, co chce, ke své oslavě a k našemu vykoupení.
Přeji vám požehnaný nový rok