Milí sourozenci,
slavíme Velikonoce a nemůžeme být spolu. Společenství je Božím darem a požehnáním, ale teď jsme každý sám a v rodinách. Může to být požehnaný čas. Je dobré si položit otázku: Co pro mě osobně znamenají Velikonoce? Letos to mohou být tvé osobní svátky. Jen ty a Kristus. Co uděláš? Jak je oslavíš?
Dnes ve čtvrtek Ježíš myl nohy učedníkům. A přímo říká, abychom si také navzájem myli nohy. Když On, Pán a Mistr nám slouží, máme se i my pokořit a sloužit si navzájem. Musíme se ale pokořit. Naše lidská pýcha je obrovský nepřítel. Většinou je rafinovaně skrytá. Projeví se ale, když se nám právě nechce pokořit se a sloužit. Ježíš porazil Satana. To je velká radost a vítězství Velikonoc. Porazil všechny ďábelské nástrahy vzdoru. Zlo je povýšené, láska myje nohy.
V pátek dal Ježíš vše. Naše jediná, pravá, Bohu-libá bohoslužba je také dát vše. Složit své řízení života a dát vše Kristu. Uznat, že jsme jen “oživené nic”, naprosto závislé na Bohu. V zrcadle poslední doby je jasné, jak jsme jako lidé domýšliví. Jak máme iluzi, že jsme zajištěni našimi “konty a ledničkami”. Pojďme pokorně uznat svou závislost v každém okamžiku na našem Tvůrci.
V neděli se narodila naše naděje, která je jistější než smrt. Jak tedy oslavíš své osobní Velikonoce?
Milan Mrázek