[LIDÉ] Kameny zmizelých
KAMENY ZMIZELÝCH připomínají tragický osud židovské rodiny. Nárožní dům v Jihlavě na Seifertově ulici č. 13, před kterým se nalézají tři Kameny zmizelých, skrývá v sobě pohnutou historii. Od roku 1968 je sídlem farnosti Evangelické církve metodistické. Objekt, tenkrát s adresou Leninova ulice č. 13, získala církev v r. 1968 náhradou za vilu V Důlkách č. 7, která musela ustoupit stavbě silnice.
Projekt domu byl vypracován v r. 1921 architektem Augustem Österreicherem na zakázku stavebního družstva Der Gemeinnützige Wohnungs und Werkstättenbaugenossenschaft der Gewerbe und Handeltreibenden in Iglau a následně v r. 1922 schválen Obecní radou města Jihlavy. Jednalo se v podstatě o řadovou výstavbu čtyř rodinných domů v tehdejší ulici Heinegasse v části Předměstí Matky Boží (Frauenvorstadt). Stavební práce provedl v r. 1923 stavitel Karl Schrammel. Prvním majitelem byl obchodník Antonín Peschek. V roce 1933 vilu, v té době již na adrese Úřednická 13, zakoupila rodina Spitzerova, která provedla stavební úpravy dle plánu stavitele Leupolda Löwenthala. V prvním a druhém podlaží byly dva prostorné byty a v suterénu malý byt domovníka.
Ing. Josef Spitzer (*1888) byl známou osobností, zejména jako spolumajitel Továrny na uzeniny v Kostelci. Úspěšný podnikatel však v r. 1935 zemřel a v r. 1938 podlehl nemoci i nejmladší z jeho tří synů, patnáctiletý Hanuš. Vdovu Annu (*1894), rozenou Mayerovou a její syny, však čekaly ještě těžší časy spojené s nástupem protektorátu a krutým pronásledováním obyvatelstva židovského původu. Rodina musela nuceně vilu opustit a přestěhovat se do Prahy. Anna se vdala za MUDr. Rudolfa Spitze, ale toto manželství mělo krátké trvání, neboť ona i manžel byli v r. 1941 odvlečeni do koncentračních táborů, kde oba zahynuli. Pokusy o vystěhování synů do ciziny byly neúspěšné, a tak život staršího syna Theodora i mladšího Ferdinanda rovněž skončil smrtí v koncentračních táborech.
Na připomínku tragického osudu rodiny Spitzerových byly do chodníku před vilou instalovány tři Kameny zmizelých, zvané také Stolpersteine, které mají podobu dlažebních kostek s mosazným povrchem. Pokládají se zpravidla v chodnících, a to v místech, které oběti holokaustu musely před transportem nedobrovolně opustit. Historie této tradice sahá do roku 1992, kdy první „kameny“ vyrobil a instaloval německý umělec Gunter Gemnig. Vzpomínkový akt se odehrál 7. září 2024 při příležitosti Dne evropského dědictví, kdy se vila již tradičně otevírá veřejnosti. Akci podpořilo statutární město Jihlava a to i přítomností a proslovem primátora Petra Ryšky. Přítomni byli i členové rodiny, pan Ivan Spitzer, vnuk Josefova bratra Richarda, s manželkou Katarínou.
Za zmínku stojí i skutečnost, že ve zmiňované vile určitou dobu pobývaly i rodiny Josefových bratrů Richarda (*1885, +1946) a Bena (*1893, +1958), kteří rovněž prošli koncentračními tábory, ale přežili. Přestože dům připadl Československému státu, získal v něm Beno Spitzer právo doživotního užívání. Jeho manželka Anna, rozená Hirschová (*1908, +1987), byla oblíbenou dětskou lékařkou. Její písemné vzpomínky na dobu prožitou v koncentračním táboře Terezín byly zpracovány do podoby brožury s názvem „Tři roky pod Damoklovým mečem“ a představeny 27. 11. 2024 při příležitosti Červené středy, která je připomínkou lidí pronásledovaných pro víru.
Chodník před domem na Seifertově ul. č. 13 je třetím místem v Jihlavě, kde se Kameny zmizelých nachází. První čtyři byly instalovány v r. 2015 na Fritzově ulici před vjezdem k nynějšímu sídlu Jihlavských listů, kde původně žila rodina Neumannových. Trojice kamenů umístěných v r. 2018 před domem na Mahlerově ul. č. 4 připomíná tragický osud rodiny Bernstein.
Rodina Spitzerových
Anna Spitzerová *17. 9. 1894 roz. Mayerová, později provdaná Spitzová 26. 1. 1941 odvlečena do Lodže 26. 4. 1942 prohlášen za den její smrti
Theodor Bohdan Spitzer *24. 2. 1917 29. 12. 1942 deportován do Terezína 28. 9. 1944 transportován do Osvětimi 20. 4. 1945 zahynul v koncentračním táboře Kaufering (u Dachau)
Ferdinand (Ferry) Gideon Spitzer *10. 11. 1920 13. 6. 1941 internován 26. 10. 1941 transportován do Lodže 19. 4. 1942 zahynul v koncentračním táboře v Poznani