Milí sourozenci, znáte takové dny, kdy neustále přibývají těžké věci k řešení a nemá to konce? Já jsem jeden takový den prožila včera – a jeho výsledkem třeba je, že jsem napsala tenhle text, domluvila… Číst dále »Slovo na tento týden (11. 2. 2022)
Milí sourozenci, ve středu jsme na naší malé dámské skupince probíraly Letnice a svoje osobní zkušenosti. V takových chvílích si znovu uvědomuji, jak jedinečné a zvláštní příběhy prožívá každá z nás, jak speciálním způsobem Bůh… Číst dále »Slovo na tento týden (28. 5. 2021)
Je velikonoční neděle a pozoruji mravence v naší kuchyni (už roky se je nesnažíme vyhubit, vystěhují se sami, až se venku oteplí). Podcenila jsem je, jsou pilní a našli krabici se zbytkem sladkého pečiva. Ale… Číst dále »Mraveneček
Jdu na procházku podzimní lipovou alejí a mám neskutečné pocity ze žlutého listí – zlato pod nohama, zlato nad hlavou (i když tam ho už ubývá). Nedá se to zachytit, nedá se to popsat. Vím,… Číst dále »Podzimní přemýšlení
Mám ráda aforismy Pavla Kosorina. Jeden z mých oblíbených je tenhle: “Nedrž se svých názorů příliš úzkostlivě – Bůh si stejně myslí něco jiného.” Dnes jsem v práci pár minut čekala na zahřátí dataprojektoru a… Číst dále »Jeřabiny a aforismy
nikdy jsem k vám neměla moc dobrý vztah a právě teď mě denně dráždíte. Každé ráno při zapnutí počítače mi ukážete obrázek krásné krajiny někde na druhém konci světa a v horním růžku napíšete: “Chystáte… Číst dále »Milé Windows 10,
Na školním schodišti seděly spolu dvě patnáctileté studentky, každá s mobilem v ruce a každá s jednou pantoflí něžně růžovou a druhou ostře červenou. No jasně, nejlepší kamarádky, výměna jednoho pantofle vyjadřuje hlubokou vnitřní sounáležitost.… Číst dále »Pantoflíčky aneb v čem je rozdíl
Seděla jsem v autobuse a zachytávala útržky dramatického rozhovoru, který se odehrával o několik sedadel za mnou. “Ale to přece nemůžeš…”. “Ale kdybys mě miloval, tak bys…” Byl to mladý pár, jezdili tudy často, chodívali… Číst dále »Dramata kolem nás
Mířím do práce, choulím se do trika s dlouhými rukávy a zrychluji chůzi, protože je velmi studené letní ráno. Pocit nepohody ještě zvyšuje neutěšené okolí – rozbité betonové dlaždice na chodníku, dlouhá šedá zeď, dvě… Číst dále »Ptáček v šedém městě
Jdeme s manželem po polní cestě ozářené sluncem. Chytám se ho za ruku, taková náhlá citová potřeba. “Můžu? Jen na chvilku…” Nechodí tak rád, ale vydrží, ví, že to potřebuji. Mít hlavu plnou starostí s… Číst dále »Drž mě za ruku